Veverka

Při návštěvě Riegerova parku na Vinohradech v Praze, kam chodím pravidelně se svojí psí společnicí Dendy, tak aby si zde vyhrála se svými psími kamarády, jsem spatřil malou a šikovnou veverku, jak běhala po zemi, místo po stromech a to nebojácně.

Hopsala si pěkně po zemi a hledala něco k snědku k veverčímu obědu. V Riegerových sadech jsem moc veverek neviděl a tahle mě zaujala tak že jsem si ji rozhodl zvěčnit.

Než jsem stačil vytasit svůj mobil s foťákem, tak veverka odhopsala na jiný strom a pěkně do keřů.

Nedalo mi to a tak jsem následoval veverku, Dendy byla na volno a věnovala se místnímu křoví, tak že jsem nebyl moc rušen.

Veverku či veveráka jsem spatřil na stromě, jak mě pozoruje. Pomalu jsem se přiblížil s mobilem, že si ji vyfotím, potíž mobilu a jejich foťáků je v tom, že takhle malé tvorečky je potřeba fotit z blízka.

Tak jsem se málem šplhal po kmeni stromu k veverce, a strkal ji doslova před nos mobil.

Nejdřív na mě prskala a cvakala zuby, ale pak asi pochopila, že by si snad i mohla zvolat, tak se nechala jednou cvaknout.

To mě ale nestačilo a tak jsem využil Dendy pamlsky a nabídl veverce, ta chvíli študovala a váhala a nakonec neodolala a přišla si pro ně.

Bylo to docela kouzelné, neboť v jedné ruce jsem naslepo fotil veverku, a v druhé byl pamlsek, který veverka zdatně ochutnala a pak šup s ním pěkně do bezpečí.

Dendy mezitím zvizitýrovala místní křoví, našla tenisák a tak se snažila odpoutat od veverky pozornost, až se ji to nakonec podařilo.

Veverka pak spokojeně vše pozorovala a Dendy si našla dalšího kamaráda na honění.

Procházka s Dendy 20.04.2008

Dnes jsem změnil trasu vycházky s Dendy a zamířil dolů z Vinohrad směrem k Havlíčkovým sadům.

Areál Havlíčkových sadů se mění stále více k lepšímu, upravena je horní část nově vybudované dětské hřiště, opravené oplocení, včetně vstupní brány, kde je i vrátnice s hlídačem, opraven je i domek zahradníka a Gröbeho vila mé též opravený kabátek včetně přilehlé terasy.

Jak jsem zpozoroval tak i hrázděná budova bývalé kuželkovny je zakryta lešením a probíhá rekonstrukce.

Samotná vinice je hezky upravená a v dolní části se opravuje terasová zeď.

Park je hezky udržován, ale se samotnou grotou se moc neděje, jen je nově oplocena s cedulkou o rekonstrukci.

Dendy zde našla několik kamarádů včetně malé veverky.

Pokročili jsme však dále k Nuslím a zavítali do parku na Folimance. Co mě velmi překvapilo je, že část regulace potoka Botiče v místě bývalého pivovaru je upravena a osázena vodními rostlinkami, tak že slibuje i v létě pěkný pohled, na doposud vydlážděné koryto Botiče.

Dalším milým překvapením byla úprava parku na Folimance, kde ve střední části je oplocené hřiště s umělým povrchem, ale co je úžasné je zde vodní prvek v podobě horní a dolní fontány, což mnoha parkům a dalším místům v Praze chybí.

Horní fontána je osázena asi bronzovými hrajícími figurkami dětí, na vodních plochách, spodní fontána je vybavená soustavou vodotrysků, tak že je na ní krásný a utěšující pohled.

Všude kolem jsou lavičky, mlátový povrch.

Je škoda, že v ostatních pracích třeba na náměstí Míru nebo v Riegerových sadech se s vodními prvky moc člověk nesetká.

Je hezké a příjemné sledovat tyto změny, jež vnáší do našich životů radost a pohodu a místa kam lze vždy zajít a posedět pod korunami stromů …

Květen

Po zimním půstu, kdy příroda ulehla k zimnímu spánku, přichází čas rohu hojnosti, nejkrásnější část roku a jara, než vše ulehne do zelené barvy pozdního jara.

Na každém kroku a pomalu s každou hodinou, lze sledovat úžasné změny života, proměny krajiny, stromů, lesů, luk …
Do stromů se vlévá opět míza a probouzí pupeny, jež bobtnají a pukají a strom pomalu mění svoji šedohnědou tvář v tušení zeleného života, který s každým novým teplým dnem je stále zelenější až se plně rozvinou v zelený šat listů.

Bučiny se odívají do světlounkého sametového šatu mladičkých lístků, jež ozářeny poledním sluncem vytváří úžasnou svěží atmosféru radosti, radosti nového času.

Louky se zelenají a břehy potoků se odívají do žlutě zářivých květů blatouchů, na stráních rozkvétají petrklíče a v lesích rozkvétají modré koberce podléšek …

Pomalu vše se odívá do kvetoucích šatů, krajina je plná včel a hmyzího života, ptáci trylkují a svolávají se do párů, staví hnízda …

Jaro vstupuje do květnového času v hájemství Filipo-Jakubské noci, tak aby snad počalo čarovnou sílu mládí a nového života, jež se rozevírá v květech, hnízdech a pelíšcích pod mezí …

Vltava

Včera jsem se rozhodl trochu protáhnout Dendy a třeba získat novou trasu pro pozdější procházky s Dendy.

Volil jsem mezi Kunratickým lesem a údolím Vltavy od Bráníka až do Komořan snad i na Zbraslav.

Trochu jsem se té Vltavy bál, snad proto, aby se mi Dendy nevyválela v nějaké rybině a cesta elektrikou by asi byla velkým zážitkem, nejen pro mě.

Velkým lákadlem pro mě byla možnost vidět část stavby budovaného obchvatu Prahy u Lahovic, respektive stavba mostu přes Vltavu, což nakonec i zvítězilo.

Nastoupili jsme do elektriky a dojeli na zastávku tuším Pobřežní, kde jsem zpozoroval blízkost cesty u Vltavy.

Jakmile jsme vystoupili tak Dendy byla k neudržení. Došli jsme k cestě podél Vltavy a Dendy jsem už nechal na volno.

Pro ni to byl nový svět a rozměr, Vltava ji ovívala neznámem, které tolik táhlo. Navíc blízkost Barrandovského mostu a jekotu sirén, vykonával též své a Dendy poletovala splašeně sem a tam, než nakonec zjistila, že ji nic moc nehrozí, maximálně nějaký cyklista či bruslař, ale toho lze po psím umravnit, i když k neradosti páníčka.

Cesta vedla chvíli po cyklostezce, pak po navigaci, tak abychom se nepletli cyklistům a bruslařům.

Výhledy na zrcadlo Vltavy a okolní krajinu, byly krásný, umocněné pěkným jarním počasím a jarní barvou zeleně všeho.

Krásný pohled byl na protější Chuchelský břeh, Barrandovu skály, Chuchelský háj, Malou a Velkou Chuchli a údolí Berounky u Radotína.

Samotná Vltava mě překvapila u Modřan, krásnými pohled na její zrcadlo hladiny a pohledy směrem k Zbraslavi. Velkým překvapením byly Modřanské – Komořanské tůně, plné jarního kvakotu žab, trylků ptáků, což v kontrastu s prostředím vnitřní Prahy, bylo něco nepopsatelného a krásného.

Dendy pořád lákala voda, až nakonec u písčitého břehu neodolala, snad proto že viděla dobře na dno a postupně vodu okusila, až nakonec zjistila, že je to báječný možný přítel na dovádění a tak si zařádila.

Pak zbytek cesty pořád běhala k vodě a snažila se jí i pít a na závěr na naší konečné, si chtěla opět zařádit, ale nějak se zapomněla, tedy že tam není písčitý břeh, prostě tam bez rozmyšlení hupsla, no její výraz v obličeji byl nejprve velkým překvapením a pak hrůzy, vždyť tam není dno …, a tak musela poprvé ve svém psím životě pádlovat jak o život.

Zděšená se vydrápala na břeh a s překvapením hleděla na hladinu Vltavy, co ji to provedla.

Schylovalo se k dešti a my jsme skončili u soutoku Vltavy s Berounkou, na dohled stavby Vltavského mostu a vnějšího obchvatu Prahy Slivenec – Vestec.
Právě tato stavba mě též lákala, neboť jsem si chtěl udělat pár fotek a vidět tuto část na vlastní oči.

Vzhledem k situaci mých nohou a situaci na blízkém nebi, jsem již neriskoval a vyšlápli jsme zpět na elektriku v Modřanech.

Dendy pak celou cestu v elektrice prospala, občas pozapomněla, že to není její pelech a že se nemůže bezděčně rozvalovat napříč uličkou.

Procházka s Dendy 20.04.2008

Dnes jsem změnil trasu vycházky s Dendy a zamířil dolů z Vinohrad směrem k Havlíčkovým sadům.

Areál Havlíčkových sadů se mění stále více k lepšímu, upravena je horní část nově vybudované dětské hřiště, opravené oplocení, včetně vstupní brány, kde je i vrátnice s hlídačem, opraven je i domek zahradníka a Gröbeho vila mé též opravený kabátek včetně přilehlé terasy.

Jak jsem zpozoroval tak i hrázděná budova bývalé kuželkovny je zakryta lešením a probíhá rekonstrukce.

Samotná vinice je hezky upravená a v dolní části se opravuje terasová zeď.

Park je hezky udržován, ale se samotnou grotou se moc neděje, jen je nově oplocena s cedulkou o rekonstrukci.

Dendy zde našla několik kamarádů včetně malé veverky.

Pokročili jsme však dále k Nuslím a zavítali do parku na Folimance. Co mě velmi překvapilo je, že část regulace potoka Botiče v místě bývalého pivovaru je upravena a osázena vodními rostlinkami, tak že slibuje i v létě pěkný pohled, na doposud vydlážděné koryto Botiče.

Dalším milým překvapením byla úprava parku na Folimance, kde ve střední části je oplocené hřiště s umělým povrchem, ale co je úžasné je zde vodní prvek v podobě horní a dolní fontány, což mnoha parkům a dalším místům v Praze chybí.

Horní fontána je osázena asi bronzovými hrajícími figurkami dětí, na vodních plochách, spodní fontána je vybavená soustavou vodotrysků, tak že je na ní krásný a utěšující pohled.

Všude kolem jsou lavičky, mlátový povrch.

Je škoda, že v ostatních pracích třeba na náměstí Míru nebo v Riegerových sadech se s vodními prvky moc člověk nesetká.

Je hezké a příjemné sledovat tyto změny, jež vnáší do našich životů radost a pohodu a místa kam lze vždy zajít a posedět pod korunami stromů …

Proměny Českého krasu.

Chytil jsem inspiraci vytvořit si mapu míst, které mám rád. Je to též oblast kolem Berouna – Český kras a okolí, směrem k Praze.

Při vyhledávání geologických informací jsem nalezl web České geologické služby, neboť zdejší místo je plné bývalých, ale taky dodnes funkčních lomů, i když dnes při těžbě je to mnohdy na úkor přírody a krajiny.

Navíc je zde bohatá geologická minulost zdob Devonu či Siluru tedy prvohor, kdy zde se rozléval prvohorní moře, jehož odkaz vytvořil dnes mnohdy malebná místa zdejší krajiny.

Na zmíněném webu jsem nalezl bohatou fotogalerii snímku zajímavých geologických lokalit a tím pádem místních lomů, ale taky něco o zdejší krajině a unikátních místech.

Zajímavé je sledovat třeba údolí Berounky od Berouna až k Hlásné Třebáni, kde v místních vápencových skaliscích a výchozech, kvetla bohatá těžební činnost zdejšího vápence. Dodnes je třeba činný lom v Srbsku – Kruhový či Srbský.

Na severním břehu Berounky naproti Tetínu, (západním směrem ) byl etážový lom Hostím, dnes pod jménem Alkazar, od kterého vedla vlečka na protější stranu, kde byla železnice i další lom. Hostím II zase skrývá údolí Kačáku v blízkosti jeho splynutí s Berounkou.

Místa jsou hodně odlesněná a lze si místy udělat představu o původní tváři krajiny kolem Berounky u Tetína.

Dnes je místo již klidné a příroda stačila zahladit velké rány a opět je pomalu včlenit do krajinného rázu.

Odkaz na fotky zde

Na fotce je lom Hostím - Alkazar z mého archivu.